Na přelomu 60. a 70. let vyhodnotilo hl. město Praha demografickou situaci a poptávku po místech v domovech důchodců. Rozhodlo v dohodě a za spoluúčasti MPSV a státního rozpočtu o zvýšení kapacity služeb starým lidem vybudováním šesti velkých zařízení pro seniory: Penzión Střížkov, DD Bohnice s penziónem, DD Ďáblice, DD Malešice s penziónem, DD Chodov a DD Háje (pořadí odpovídá pořadí výstavby). Během relativně krátké doby tak pražští senioři získali asi 1900 míst v pobytových zařízeních sociální péče.
Komplex Domova důchodců Ďáblice se řadil k největším zařízením sociální péče v ČR s celkovou kapacitou 168 lůžek a 121 zaměstnanci. Do užívání byl Domov předán v 20.5.1981. Ještě před slavnostním otevřením se do svého nového domova začali stěhovat první obyvatelé. Na svoji dobu šlo o moderní zařízení s kapacitou 168 lůžek, které mělo od začátku velmi dobré jméno. Obyvatelé byli ubytováni v jednolůžkových pokojích se sociálním zařízením vždy pro dva obyvatele a ve dvoulůžkových pokojích pro partnerské dvojice. Domov byl velkoryse navržen i vybaven nejen pro bydlení, ale i pro poskytování sociálních, zdravotních a ošetřovatelských služeb. Tím byla pod vedením Ladislava Čepelky zahájena úspěšná činnost nejen nového Domova důchodců Ďáblice, ale i nové organizace stejného názvu, slučující z důvodu ekonomické efektivnosti nový domov se dvěma dříve samostatnými zařízeními.
– Domov důchodců Kobylisy v Mirovické ulici v Praze 8
– Penzión Střížkov na území Prahy 9
Historie území
Domov pro seniory Ďáblice leží na pokraji sídliště Ďáblice, pod jižním svahem pozoruhodného skalního masívu Ládví a blízko historicky významného místa – dřívější obce Ďáblice. Skalní masív Ládví je svědkem bouřlivého geologického vývoje. Na dosah ruky jsou zbytky minulosti, zkamenělé vyvřeliny osvědčující vývoj Země. Skalky a stráně ládevských kamenných vrchů jsou středem přírodního muzea, kde příroda nashromáždila exponáty za dobu stamilionů let.
Vrchol Ládví (pravděpodobně od slova hledví – věděti, hleděti) se objevil poprvé na mapě z roku 1712, dále pak na mapě z let 1836-1852. Je jedním z mála bodů zeměměřičské soustavy určující nadmořskou výšku nad Středozemním mořem v Terstu (kóta 359 m). Do připojení obcí na západě Prahy bylo Ládví nejvyšším pražským vrcholem. Dávno už není pravda, že Ládví je bezlesnatý kopec s vyhlídkou. Pro vyhlídku je třeba navštívit druhý dostupný vrchol – skalní útes Ládví u hvězdárny, z něho je severozápadním směrem vidět hora Říp a na severu za dobré viditelnosti je možné spatřit hřebeny Krkonoš a Sněžku.
Název dřívější obce Ďáblice, která se až do třicetileté války jmenovala Dawlice, pochází pravděpodobně ze jména Davel, což byl první slovanský usedlík. Archeologické nálezy dokazují, že jde o obec prastarou, na jejímž území nebo v jejímž okolí byly nalezeny stopy po osídlení v různých kulturách a historických obdobích. Dokonce nález ze starší doby bronzové prokazuje osídlení Ďáblic o přibližně 2500 let starší než osídlení v Praze. S nadsázkou a s úsměvem se tedy dá říci, že Praha se v minulosti k Ďáblicím připojila.
První písemná zmínka o Ďáblicích je v listinách Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou z let 1233 a 1235. Tento řád silně ovlivnil rozvoj obce a nyní po navrácení majetku se snaží navázat na své tradice. V nové době patřily Ďáblice k předměstským čtvrtím Prahy. Jsou tvořeny převážně z rodinných domků se zahrádkami, postavenými v době největšího růstu po I. světové válce, kdy v blízkých Čakovicích a Letňanech vznikaly velké továrny. Je zde také několik parků, největší zelenou plochou je Ďáblický háj. V roce 1968 byly Ďáblice připojeny k Praze. Dnes jsou součástí MČ Praha 8.
