domov pro seniory

Sunday, 21 January 1900
TOPlist

Historie území: Domov pro seniory Ďáblice leží na pokraji sídliště Ďáblice, pod jižním svahem pozoruhodného skalního masívu Ládví a blízko historicky významného místa - dřívější obce Ďáblice. Skalní masív Ládví je svědkem bouřlivého geologického vývoje. Na dosah ruky jsou zbytky minulosti, zkamenělé vyvřeliny osvědčující vývoj Země. Skalky a stráně ládevských kamenných vrchů jsou středem přírodního muzea, kde příroda nashromáždila exponáty za dobu stamilionů let.
Vrchol Ládví (pravděpodobně od slova hledví - věděti, hleděti) se objevil poprvé na mapě z roku 1712, dále pak na mapě z let 1836-1852. Je jedním z mála bodů zeměměřičské soustavy určující nadmořskou výšku nad Středozemním mořem v Terstu (kóta 359 m). Do připojení obcí na západě Prahy bylo Ládví nejvyšším pražským vrcholem. Dávno už není pravda, že Ládví je bezlesnatý kopec s vyhlídkou.
Pro vyhlídku je třeba navštívit druhý dostupný vrchol - skalní útes Ládví u hvězdárny, z něho je severozápadním směrem vidět hora Říp a na severu za dobré viditelnosti je možné spatřit hřebeny Krkonoš a Sněžku.
Název dřívější obce Ďáblice, která se až do třicetileté války jmenovala Dawlice, pochází pravděpodobně ze jména Davel, což byl první slovanský usedlík. Archeologické nálezy dokazují, že jde o obec prastarou, na jejímž území nebo v jejímž okolí byly nalezeny stopy po osídlení v různých kulturách a historických obdobích. Dokonce nález ze starší doby bronzové prokazuje osídlení Ďáblic o přibližně 2500 let starší než osídlení v Praze. S nadsázkou a s úsměvem se tedy dá říci, že Praha se v minulosti k Ďáblicím připojila. První písemná zmínka o Ďáblicích je v listinách Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou z let 1233 a 1235. Tento řád silně ovlivnil rozvoj obce a nyní po navrácení majetku se snaží navázat na své tradice.
V nové době patřily Ďáblice k předměstským čtvrtím Prahy. Jsou tvořeny převážně z rodinných domků se zahrádkami, postavenými v době největšího růstu po I. světové válce, kdy v blízkých Čakovicích a Letňanech vznikaly velké továrny. Je zde také několik parků, největší zelenou plochou je Ďáblický háj. V roce 1968 byly Ďáblice připojeny k Praze. Dnes jsou součástí MČ Praha 8.

Rok 1981

Historie Domova pro seniory Ďáblice
 

Na přelomu 60. a 70. let vyhodnotilo hl. Město Praha demografickou situaci a poptávku po místech v domovech důchodců. Rozhodlo v dohodě a za spoluúčasti MPSV a státního rozpočtu o zvýšení kapacity služeb starým lidem vybudováním šesti velkých zařízení pro seniory: Penzión Střížkov, DD Bohnice s penziónem, DD Ďáblice, DD Malešice s penziónem, DD Chodov a DD Háje (pořadí odpovídá pořadí výstavby). Během relativně krátké doby tak pražští senioři získali asi 1900 míst v pobytových zařízeních sociální péče. Důležitou roli sehrál odbor sociálních věcí NVP pod vedením Ing. Pultara. O realizaci projektu se později zasloužili především JUDr. Karla Mrskošová, další vedoucí odboru sociálních věcí NVP a Jiří Dvořák, tehdejší ředitel Správy sociálních služeb NVP.
 

Autory projektu Domova důchodců Ďáblice vypracovaného v polovině 70. let jsou Stavební závody Praha, Inženýring, ateliér BOV II pod vedením ing. Břetislava Sýkory. Vedoucím projekční skupiny byla Ing. Eva Bestrová a odpovědným projektantem Ing. Emil Šebelle. Investorem byla Výstavba hlavního města Prahy - Výstavba účelových zařízení a dodavatelem stavby n.p. Konstruktiva, závod 03. Do užívání byl domov předán v květnu roku 1981. Ještě před slavnostním otevřením se do svého nového domova začali stěhovat první obyvatelé.
Na svoji dobu šlo o moderní zařízení s kapacitou 168 lůžek, které mělo od začátku velmi dobré jméno. Obyvatelé byli ubytováni v jednolůžkových pokojích se sociálním zařízením vždy pro dva obyvatele a ve dvoulůžkových pokojích pro partnerské dvojice. Domov byl velkoryse navržen i vybaven nejen pro bydlení, ale i pro poskytování sociálních, zdravotních a ošetřovatelských služeb.
Dr. Emilian Hamerník, ministr práce a sociálních věcí, slavnostně otevřel domov 20.5.1981. Tím byla pod vedením Ladislava Čepelky zahájena úspěšná činnost nejen nového Domova důchodců Ďáblice, ale i nové organizace stejného názvu, slučující z důvodu ekonomické efektivnosti nový domov se dvěma dříve samostatnými zařízeními:
 

- Domov důchodců Kobylisy v Mirovické ulici v Praze 8
- Penzión Střížkov na území Prahy 9
 

Celkovou kapacitou 608 lůžek se komplex Domova důchodce Ďáblice řadil k největším zařízením sociální péče v ČR a pracovalo zde v té době celkem 121 zaměstnanců. Řada z těchto zaměstnanců ještě v našich domovech pracuje nebo již užívá odpočinku. Mnoho obětavých zaměstnanců nebo celých rodin spojilo s domovy svůj život a nechalo za sebou nesmazatelnou stopu na domovech i v myslích svých kolegů a obyvatel.
 
Od 1.8.1990 vedl komplex PhDr. Milan Sedláček. Ke dni 15.2.1992 se na přání zaměstnanců stal Domov důchodců Kobylisy zpět samostatnou rozpočtovou organizací a jeho ředitelkou PhDr. Jana Torová. Penzión Střížkov zůstal součástí Domova důchodců Ďáblice pod vedením stávajícího ředitele PhDr. Milana Sedláčka. Začala se psát nová historie domova. Cílem bylo zachovat dobré jméno domova i v náročnějších podmínkách příštího století.

 

Domov důchodců Kobylisy 
Domov důchodců Kobylisy byl otevřen jako jeden z prvních nových domovů v Praze dne 29.11.1959. Byl považován za moderní zařízení sociálních služeb. Kapacita 254 lůžek se dělila na pokoje jednolůžkové a dvoulůžkové vybavené šatnou ve zdi a umyvadlem s teplou a studenou vodou. Domov byl navržen i vybaven nejen pro bydlení, ale i pro poskytování sociálních, zdravotních a ošetřovatelských služeb. Společné prostory byly vybaveny pro trávení volného času.
 

Od založení v roce 1959 do připojení ke komplexu roku 1981 domov důchodců vedli:
Alois Tuček 1959-1964, Antonín Fiala 1964-1965, Miroslav Kaňka 1966-1971, Božena Kaňkurová 1971-1979, Ladislav Čepelka 1979-1981 (dále do roku 1989 jako vedoucí komplexu DD Ďáblice)
 
Penzión Střížkov 
Areál penziónu leží v klidné části starého Střížkova za sídlištěm Prosek. Šlo o první penzión důchodců v tehdejším Československu.Autorem projektu je Projektový ústav výstavby hl. města Prahy, hlavní projektant ing. K. Štěpánský. Vyšším dodavatelem stavby byl Bytostav Ostrava. Penzión byl koncipován jako nezávislé bydlení v jednolůžkových a dvoulůžkových garsoniérách. Disponoval 186 místy ve třinácti jednopatrových obytných domech. Po dokončení obytných domů a jejich postupném uvádění do dovozu od 25.2.1975 byl penzión slavnostně otevřen 29.9.1975 a vedla jej Božena Palánková. Plný provoz penziónu s poskytování služeb byl zahájen dokončením provozní budovy a jejím otevřením 3.9.1978. Od té doby do vzniku komplexu Domova důchodců Ďáblice v roce 1981 byl vedoucím penziónu Josef Jurčík. Penzión byl součástí Domova důchodců Ďáblice do 31.10.2007, kdy byl rozhodnutím zřizovatele převeden ze sociální sféry do sféry hospodaření s byty.

 
Od roku 1981 do jeho zrušení penzión vedli: Jaroslava Šibravová 1981-1996, Stanislava Mestlová 1996-2003, Jana Matějková 2003-2007.